Teorie stresu

V reakci na signál nebezpečí (bolest, výskyt predátora atd.) začíná naše tělo restrukturalizovat svou činnost tak, aby maximalizovalo šance na záchranu - buď velmi rychle utéct, nebo nepříteli poskytnout velmi silný odraz. V anglicky psané literatuře je tato reakce shrnuta jako „boj nebo útěk“. A nejde jen o morální připravenost, jde o produkci různých látek, křeč nebo zrudnutí určitých cév, uvolňování hormonů a imunologicky aktivních látek do krve, změnu rytmu dýchání a srdečního tepu atd.

Pokud je působení stresu příliš dlouhé, síly těla se vyčerpávají. Změny, ke kterým v těle došlo, pak mohou vést k rozvoji nejrůznějších onemocnění - od kardiovaskulárních až po infekční.

Mnoho procedur, které se provádějí za účelem omlazení nebo zkrášlení pleti, je pro ni stresujících. V podstatě se jedná o procedury, které pleť poškozují a/nebo způsobují bolest. Za určitých podmínek hraje tento stres pozitivní roli a stimuluje pleť k aktivní obnově. Někdy však, zejména pokud je tělo oslabené, může být stresující procedura tou kapkou, která přelije velbloudovi hřbet. V důsledku toho místo omlazení pleti získáme jizvy, záněty, poruchy pigmentace a dokonce i zrychlené stárnutí.