Povodně vedou k nárůstu případů leptospirózy

Nedávná studie publikovaná vědci z fakulty ITC v časopise International Journal of Health Geographics zjistila, že povodně vedou k nárůstu případů leptospirózy.

První autor, John Ifejube, je čerstvým absolventem magisterského programu Prostorové inženýrství. Tato publikace je přímým důsledkem jeho magisterské práce v oboru GeoHealth.

Záplavy jsou katastrofou související s klimatem, která ovlivňuje nejen životní prostředí, ale i lidskou pohodu. Leptospiróza je infekce krve způsobená bakterií Leptospira. Lidé se nakazí kontaktem s kontaminovanou vodou nebo močí.

Nakažení lidé mohou mít bolesti hlavy, bolesti svalů a horečku, ale závažné formy mohou vést k selhání ledvin. Stále více studií spojuje šíření leptospirózy se záplavami, ale dosud to nebylo důkladně prozkoumáno.

Magisterská práce Pro svou magisterskou práci Ifejube provedl studii o vztahu mezi výskytem leptospirózy a opakovanými povodněmi v indické Kérale. Zjistil, že povodně vedou k nárůstu případů leptospirózy. Jeho studie ukazuje, že délka trvání povodní je nejdůležitější charakteristikou povodní, kterou lze použít k predikci počtu infekcí. Podle jeho studie vedou silné povodně k většímu počtu případů leptospirózy než středně silné povodně.

Porovnal případy leptospirózy ve třech různých letech v čase a prostoru. Konkrétně porovnal počet případů v letech 2018 a 2019, kdy došlo k silným, respektive středně silným povodním, s počtem případů v roce 2017, kdy k žádným povodním nedošlo.

Pro každý rok povodní zkoumal hlášené případy tři měsíce před povodní, během ní a tři měsíce po ní. Pro posouzení závažnosti povodní identifikoval populaci vystavenou jednotlivým povodním pomocí satelitních snímků s vysokým rozlišením. Nakonec použil prostorovou regresi k prozkoumání vztahu mezi případy leptospirózy po povodni a rozsahem povodní.